|
|
Švédská zahraniční politika v prvních letech vlády Karla XI.
Liška, Martin ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
- Diplomová práce se zabývá švédskou zahraniční politikou v letech 1660 - 1675, tedy v prvních letech vlády Karla XI. Ačkoliv je Švédsko po prakticky celé 17. století považováno za velmoc, z ekonomického hlediska se jednalo o slabou zemi. Švédsko bylo zcela závislé na finanční pomoci od svých spojenců, zejména v obdobích míru, jako tomu bylo mezi lety 1660 - 1675. Tato skutečnost patří k hlavním faktorům ovlivňujícím švédskou zahraniční politiku této doby. Hlavní část práce je věnována vztahům mezi Švédskem a ostatními evropskými státy. Nejdůležitější byly vztahy s Francií a Dánskem, neboť právě Francie byla většinou tím spojencem, který poskytoval Švédsku potřebné finance. Role Dánska byla důležitá kvůli jeho geografické poloze jako švédského souseda. Samozřejmě jsou zmíněny i vztahy k dalším státům, které rovněž hrály důležitou roli - Anglii, Nizozemí, Braniborsku, ostatním německým státům, Polsku a Rusku. Účelem diplomové práce není jen analyzovat švédskou zahraniční politiku, nýbrž také odpovědět na otázky, zda existovala nějaká alternativa nebo zda směřování této politiky bylo jediné možné a také, zda lze tuto politiku považovat za úspěšnou či nikoli. Tyto otázky jsou zodpovězeny v závěru práce, za použití argumentů postavených na faktech uvedených v předcházejících kapitolách. Klíčová slova -...
|
|
| |
|
| |
|
|
Tapiserie a gobelíny ze sbírek Pražského hradu
Pospíšilová, Denisa Isabella ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Práce je věnována tapiseriím a gobelínům ze sbírek Pražského hradu, převážně zavěšeným v reprezentačních prostorách Hradu ale i těm, které jsou uložené v depozitářích Oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu. Gobelíny hrály významnou, doslova nezastupitelnou roli ve výzdobě interiérů Pražského hradu. Spoluvytvářejí slavnostní charakter běžně nepřístupných míst. Autorka práce se soustředí na bližší poznání tří barokních sérií výstižně nazvaných Antonius a Kleopatra a Měsíce. Soubor Antonius a Kleopatra pochází z přelomu 17. a 18. století. Konvoluty tapiserií z cyklu Měsíce (na Pražském hradě zastoupené dvojím způsobem - figurálním a nefigurálním) byly zhotovené jak na samém počátku 18. století tak v letech 1728-1736. Tapiserie s námětem čerpajícím ze života Antonia a Kleopatry tvoří osm kusů. Sedm z nich náleží do tzv. kmenového fondu sbírek Pražského hradu; osmý je ve Vídni. Podobnou historii má série Měsíců z 18. století. Celek tvoří deset tapiserií, z toho jich je devět umístěných na Hradě a desátý opět ve Vídni. Lapidárně vyjádřeno, práce se především věnuje barokním tapiseriím spoluvytvářejícím genia loci Pražského hradu. Po obecném krátkém úvodu sloužícím především jako informativní vhled do dané problematiky následuje nástin historie jednotlivých cyklů a především katalog, tvořící...
|
|
| |
|
|
Švédská zahraniční politika v prvních letech vlády Karla XI.
Liška, Martin ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
- Diplomová práce se zabývá švédskou zahraniční politikou v letech 1660 - 1675, tedy v prvních letech vlády Karla XI. Ačkoliv je Švédsko po prakticky celé 17. století považováno za velmoc, z ekonomického hlediska se jednalo o slabou zemi. Švédsko bylo zcela závislé na finanční pomoci od svých spojenců, zejména v obdobích míru, jako tomu bylo mezi lety 1660 - 1675. Tato skutečnost patří k hlavním faktorům ovlivňujícím švédskou zahraniční politiku této doby. Hlavní část práce je věnována vztahům mezi Švédskem a ostatními evropskými státy. Nejdůležitější byly vztahy s Francií a Dánskem, neboť právě Francie byla většinou tím spojencem, který poskytoval Švédsku potřebné finance. Role Dánska byla důležitá kvůli jeho geografické poloze jako švédského souseda. Samozřejmě jsou zmíněny i vztahy k dalším státům, které rovněž hrály důležitou roli - Anglii, Nizozemí, Braniborsku, ostatním německým státům, Polsku a Rusku. Účelem diplomové práce není jen analyzovat švédskou zahraniční politiku, nýbrž také odpovědět na otázky, zda existovala nějaká alternativa nebo zda směřování této politiky bylo jediné možné a také, zda lze tuto politiku považovat za úspěšnou či nikoli. Tyto otázky jsou zodpovězeny v závěru práce, za použití argumentů postavených na faktech uvedených v předcházejících kapitolách. Klíčová slova -...
|
host ::
RSS.